Otázky a odpovědi - zateplení

Otázka: 
Kolik u vás stojí m2 dokonalého zateplení ? 
Odpověď: 
Tuto takto často pokládanou otázku nelze zodpovědět. Stejně tak jako např. otázku u prodejce firmy Mercedes „Kolik u vás stojí auto?“ Především musí být zájemci jasno, že fasádní kontaktní zateplovaní systém neobsahuje pouze komponenty – lepidlo, izolační desky, stěrkovací hmotu, síťovinu penetraci a omítku. Nehledě na to, že dokonce u těchto základních komponent je třeba zohlednit různou kvalitu a vlastnosti materiálu. Dříve než je možno vyhotovit nabídku, musí být vyjasněna celá řada detailních řešení na objektu. 
Kontrolní seznam (Sto-Checkliste) Sto příslušenství pro fasádní kontaktní zateplovací systém je proto cennou konzultační pomocí ! Obsahuje mnoho výrobků týkajících se příslušenství, s jejichž využitím musí být uvažováno. 

Otázka: 
Liší se nějakým zásadním rozdílem kontaktní zateplovací systémy od různých výrobců ? 
Odpověď:
Jednoznačně ANO ! 
V zásadě lze tuto odpověď rozdělit do 5 kategorií : 
1) Lepidlo, izolace a hmoždinky –použití méně kvalitní izolace může způsobit „ varhánky „ na fasádě, jelikož levné materiály nejsou stabilizované a mají tendenci se smršťovat. 
2) Stěrky - Levnější stěrkové hmoty jsou z větší části tvořeny pouze cementovou složkou. 
Pojiva, které je odolné vůči popraskání je tam žalostně málo a tím dochází k nejčastějším problémům na zateplovacích systémech a to k popraskání omítky. 
3) Síťovina ( perlinka ) – levnější nejsou nastaveny impregnací a tím pádem dochází po čase k jejímu úplnému „ rozežrání „ cementovou stěrkou. 
4) Omítky – levnější nejsou za prvé nastaveny proti plísním a řasám a tudíž po čase dojde na fasádě k tvorbě plísní a řas. Za druhé nejsou schopny na sebe navázat pigmenty a tudíž velice rychle ztrácejí původní barvu. 
5) Příslušenství – použití kvalitních lišt kolem oken, kvalitních soklových lišt atd. je stejně nutné, jako před jízdou autem utáhnout dostatečně kola. Chvíli pojedete, ale po čase dojde k „ problému „. 

Otázka: 
V čem se nejvíce chybuje, když se zatepluje ? 
Odpověď:
Za prvé – málokdy je posouzena stavba individuálně – tím pádem není použita správná skladba systému – tím dochází k mnoha problémům. 
Za druhé – časté chyby jsou způsobeny nekvalitním provedení samotné realizační firmy. 
Za třetí – použití levných a nekvalitních materiálů 

Otázka: 
Který tepelný izolant je nejlepší nebo kterým tepelným izolantem mám izolovat moji fasádu ? 
Odpověď: 
Tuto otázku nelze tak snadno zodpovědět. Rozhodnutí závisí na následujících faktorech: 
Jaká je konstrukce stěny ? 
Novostavba nebo sanace objektu ? 
Při sanaci staré stavby: V jakém stavu se nachází konstrukce existující stěny a povrchově upravený podklad ? 
Jaké požadavky vyplývají ze stavebně fyzikálního výpočtu ? 
Kolik jsem připraven vydat za zateplení ? 

Otázka:
Čím se liší kvalita Sto-Glasfasergewebe (armovací síťoviny) od kvality běžné, rovněž normalizované armovací síťoviny pro kontaktní fasádní zateplovací systémy ?
Odpověď:
Vnitřní a vnější síly (smrštění, rozpínání nebo kolísání teplot) jsou distribuovány textilní mřížkou vloženou do armovací vrstvy (armování). Četné pokusy prokázaly, že trhliny vznikají v zateplovacích systémech v oblasti protažení do 1%. Vysoce kvalitní apretura ochraňuje skleněná vlákna před alkalitou. Sto-Glasfasergewebe znamená odolnost proti vzniku trhlin, tedy dlouhodobou jistotu ! 

Otázka:
Čím to je, že se na fasádě tvoří zelené a černé nečistoty. Odkud pocházejí a jak je možno je odstranit ? 
Odpověď:
Tato znečištění jsou ve většině případů způsobena řasami nebo plísněmi. Řasy jsou rozšiřovány větrem a proto je třeba s nimi všude počítat. Vlhkost a světlo jsou předpoklady pro jejich růst. Proto vždy doporučujeme použít konečné úpravy ( barvy nebo omítky ), které těmto plísním a řasám odolávají. 

Otázka:
Jak je možno zabránit vykreslování hmoždinek, které se občas u fasádních kontaktních zateplovacích systémů vyskytuje?
Odpověď:
Vykreslování hmoždinek vyskytující se jako odlišné zabarvení případně jako rozdíl v intenzitě konečné povrchové úpravy se objevuje velice zřídka a za velmi speciálních podmínek. Přesto může dojít v jednotlivých případech při použití laciných hmoždinek a při určitých daných skutečnostech k jejich vykreslení na fasádě. 

K eliminaci tohoto problému vyvinula firma Sto inovativní systém: Sto-Thermodübel (Termo hmoždinky) s pomocí frézového nástavce pro zapuštění hlav hmoždinek a čepičky pro zakrytí zapuštěných hlav hmoždinek (Sto Thermo Rondellen). 

V případě posouzení naším zástupcem lze také hmoždinky ze zateplovacího systému vypustit a tím předejít výše zmiňovanému problému. 

Otázka:
Stojíme před rozhodnutím, kterou fasádní omítku na svůj objekt. K dispozici je pestrá nabídka omítek ( vápenná, vápeno-cementová, silikátová, umělopryskyřičná, silikonově pryskyřičná nebo také s lotosovým efektem). Která povrchová úprava je nejlepší ? 
Odpověď:
Zásadně se týkají dále uvedená provedení všech fasádních povrchových úprav, nezáleží jestli se jedná o omítku (tenkovrstvá omítka příp. vrchní omítka) nebo nátěr (fasádní barva). 

Vlastně pro optimální povrchovou úpravu existují dva protikladné požadavky: co možná nejprodyšnější, ale také co nejvíce vodoodpudivá. Proto je zde třeba hledat kompromis. Rozhodnu-li se např. pro obzvláště difúzně otevřenou minerální omítku, musím počítat přirozeně také s nevýhodou – vysokou nasákavostí vody (příp. poškození mrazem, snížení tepelně izolačních hodnot atd.). 

Všechny tenkovrstvé vrchní omítky včetně organicky vázané omítky (umělopryskyřičná omítka) jsou zpravidla dostatečně difúzně otevřené, srovnatelné např. s ca 2 cm tloušťky vápeno-cementové podkladní omítky. Ostatní vlastnosti, jako je vodoodpudivost, ochrana proti zašpinění, volba barevného odstínu, odolnost proti řasám a plísním nebo agresivním škodlivinám z ovzduší, namáhání atd. hrají rovněž důležitou roli. Také zaleží na tom, jestli se jedná o sanaci staré stavby nebo o novostavbu. 

Otázka:
Je omítka na bázi umělé pryskyřice (např. Stolit) prodyšná ? 
Odpověď:
Ano ! Prodyšností je obvykle míněna propustnost vzduchu. Z hlediska stavební fyziky bychom se museli ptát na difúzi vodních par. 
Tenkovrstvá organicky vázaná omítka, jako např. Stolit má dostatečnou paropropustnost (hodnota sd = 0,3 m), srovnatelnou s běžnou podkladní omítkou (2 cm omítky, hodnota sd = 0,4 m). 

Otázka:
Jaký vliv má kontaktní fasádní zateplovací systém na ochranu před hlukem? 
Odpověď: 
Zvukově izolační ochrana je v prvé řadě otázkou hmotnosti; lehké izolační materiály mohou proto dosáhnout pouze nevýznamného příspěvku k zvukově izolační ochraně. Tuhé izolační materiály působí mimoto jako rezonanční těleso a mohou dokonce zvukovou izolaci mírně zhoršit. To platí pro expandovaný fasádní polystyrén a minerální vlnu a činí ca 2 dB, což je vztaženo na celkový rozměr skladby stěny 50 dB. Mechanicky upevněné izolační desky na lištách nabízejí v porovnání s kontaktními systémy vzhledem k akustickému přerušení mezi izolační vrstvou a zdivem mírně lepší hodnotu (+2 dB). 
Celkově je možno říci, že rozhodujícím měřítkem zvukově izolační ochrany je vždy celý plášť budovy. Pro fasádu to znamená souhrn – stěna, okna a obzvláště příslušná připojení.